Mapa táborské vodní nádrže Jordán z roku 1931
Tato kopie mapy hloubek táborské vodní nádrže Jordán z roku 1931 byla zhotovena ze dvou původních map, které v letech 1931 a 1932 načrtl středoškolský profesor PhDr. Rafael Maria Boušek. Z jeho originálů pak Jiří Navrátil překreslil jednotlivé barvy na pauzáky, ze kterých byly následně vyhotoveny podklady pro sítotisk. Společně s Jaroslavem Svobodou vybrali z obou originálních map všechny geografické informace, asi polovinu hloubek, směry hlavních větrů a směr nejčastějších bouří. Finální mapu pak dal v roce 1987 vytisknout pan Jaroslav Svoboda na křídový papír v tiskárně VZVO. Mapa se pyšní velmi dobrým propracováním a jsou v ní uvedeny všechny zásadní informace, které v letech 1929 – 1931 zjistil profesor Boušek při svém průzkumu Jordánu.
Kdo ale vlastně byl autor obou překrásných map PhDr. Rafael Boušek, tento zajímavý člověk, který si dal tolik úsilí, aby získal tisíce údajů k jejich pořízení?
PhDr. Rafael Maria Bouška se narodil 20. června 1892 v Klokotech u Tábora profesorce Bouškové. Už jako dítě byl velmi inteligentní a k jeho hlavním zájmům se od malička řadila biologie a chemie. Proto se také později rozhodl studovat přírodní vědy a v roce 1914 získal doktorát v oboru biologie na pražské Přírodovědecké fakultě. Než se stal středoškolským profesorem na táborském reálném gymnáziu, působil na gymnáziích v Rakovníku, ve Dvoře Králové a v Nymburku. Teprve později dostal místo na táborské reálce a vyučoval matematiku, fyziku, chemii, ale především biologii. Rafael Maria Boušek měl ale i výtvarné nadání, které uplatnil při bohaté tvorbě svých skic plazů a obojživelníků. Po první světové válce byl pozvaný k vědecké práci na jedné italské univerzitě, ale úřady mu nepovolily vycestovat, protože neměl splněnou vojenskou povinnost. Přehlížen byl prý i později a jeho výzkumy nebyly brány na vědomí. V roku 1936 se oženil a jeho manželkou se stala o dvacet šest let mladší Růžena Beierelinhová. Po šesti letech se však jeho disharmonické manželství rozpadlo, a jeho životní neúspěchy ho zřejmě zasáhly natolik, že začal holdovat nejen alkoholu, ale také opiu. Postupem času se stal Rafael Maria Boušek velmi zatrpklým mužem a uzavřel se do sebe. Přestože byl ale vinou alkoholismu tělesně podlomený, zachovával si nadále bystrost, vtip i slušnost.
PhDr. Rafael Maria Boušek zemřel 27. ledna 1969 v Domově důchodců v Chýnově a podle svého přání byl pochovaný ve zvláštním starobylém oděvu s mečem po boku, a to v rodinné hrobce v Klokotech.
Za svého života publikoval řadu odborných a vědu popularizujících článků v zahraničí a v českých časopisech (Český jih, Příroda, Biologické listy). Za vlastní náklady vydal v roce 1934 knihu Herpetologie v českých zemích a stal se členem Československé biologické společnosti v Brně. Byl vynikajícím herpetologem a celé jedno patro jeho velkého domu stojícího v rozlehlé zahradě se proměnilo ve vivárium, kde pěstoval mnoho cizokrajných hadů. Jejich nákupy se ovšem natolik zadlužil, že měl po celá léta obstavený plat.
Bouškovým žákem byl také univerzitní profesor MVDr. V. Dyk, DrSc. Na svého učitele s úctou vzpomíná ve Zprávách československé společnosti limnologické jako na průkopníka přehradního výzkumu u nás, a také jako na významného českého biologa, jenž v táborské vodní nádrži Jordán prováděl význačný výzkum sladkovodních vod, první svého druhu vůbec. Na základě svých výzkumných poznatků vypracoval Boušek skvělé přehledy o periodicitě planktonu, doprovázené „mistrovskými kresbami“.
Jeho výzkum vodní nádrže Jordán byl vskutku zajímavý. Studenti svého profesora namísto obvyklé výuky vozili na loďce a on prováděl měření vodstva nádrže. Jedním z těchto mladíků byl také Jan Pán, pozdější významná osobnost táborské i české atletiky. Boušek měřil hloubky jednotlivých částí nádrže, směry proudů, teplotu vody u hladiny a u dna nádrže. Uveďme příklad. Dne 23. srpna 1930 o 14. hodině naměřil při teplotě vzduchu 24,6 ºC a barometrickém tlaku 729,31 mm Hg, teplotu vody v hloubce 25 centimetrů 23,9 ºC. V hloubce 1 metru pod hladinou byla tehdy průměrná teplota místy až o 4,5 ºC nižší než při hladině. Všechny zjištěné údaje si pečlivě zaznamenával do svého deníku. Výsledkem jeho téměř dvouletého bádání jsou dvě unikátní „zatímní skice“. Obzvláště zajímavá je mapa hloubek, kterou Boušek načrtl 10. listopadu 1931. Podle údajů z mapy podnikl za necelé dva roky celkem 322 vyjížděk, při kterých vedle jiného bádání vykonal 2343 měření na 1283 místech. Ze získaných údajů pak načrtl definitivní unikátní mapu, do které zařadil 763 bodů. Obrys terénu kolem vodní nádrže převzal z vojenských map. Obě tyto originální mapy nesou Bouškův podpis uvedený v nadpisu a v tirážní doložce jsou signovány znakem 8v. Je to signum satanistického spolku, které používal ve svém ex libris i ve svém osobním razítku. Mapa PhDr. Rafaela Maria Bouška byla používána až do začátku devadesátých let minulého století.
Osoba profesora Bouška je dodnes opředena tajemstvími. Že nebyl jen obyčejným profesorem, to dokládají texty, které sám šifroval. Co se v nich píše, není dodnes známo. Další záhadou života této osobnosti zůstává jeho působení v řádu Ordo Militae Templi. O tom, že v řádu zastával vysokou pozici, svědčí medaile s Bouškovým znakem 8v. Jeho oddanost řádu dokazuje i skutečnost, že si rytířský oblek vzal na svou svatbu a je v něm údajně také pochován. Pravost tohoto řádu dnes ovšem nelze s jistotou prokázat, proto je považován za smyšlený.
Profesor Boušek byl po většinu svého života osamělým badatelem přírodních zákonů a přírodních tajemství. Badatelem, který věděl a věřil, že za hranicemi přírodních věd je ještě jiný svět. Tragický osud ho nakonec strhl až na dno života, aniž by však pokořil jeho intelekt a hrdost.
Rozměry map:
Originál mapy hloubek vodní nádrže Jordán 60 x 88 cm.
Originál mapy povětrnosti 60 x 88 cm.
Kopie mapy hloubek vodní nádrže Jordán 42 x 60 cm.
Malá mapka vodní nádrže Jordána 8 x 14 cm.
Použité zdroje:
1) NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 2., přepracované a rozšířené vydání, Praha: Eminent, 2009. ISBN 978-80-7281-327-8, str. 297-300, článek s portrétem ostatní osobnosti.
2) Týdeník Táborsko, 13. 4. 2016.
3) Ročenka Gymnázia Pierra de Coubertina Tábor 2015/16 (str. 37- 39).
