Vintage Scuba Collection - sbírka potápěčské techniky Dušan Šuráni

S touto potápěčskou jednostupňovou dvouhadicovou automatikou se po dlouhá léta potápěl Vlastimil Blažek (* 3. 3. 1927 - † 25. 5. 2014) z Českých Budějovic. Potápěl se s ní v bazénu a na mnoha akcích pořádaných kamarády z českobudějovického potápěčského klubu Neptun. Jeho nejčastěji navštěvovanými lokalitami byly zatopený lom Řečice v Blatné a řeka Malše. Co jsem znal Vlastu z dřívějších let, potápění bylo jeho velké hobby. Když odešel z klubu Neptun, založil v roce 1977 vlastní potápěčský klub Calypso, ve kterém se věnoval převážně mládeži.

Když jsem sháněl informace o přístroji Medi 713, navštívil jsem v lednu 2012 i Vlastu. Věděl jsem totiž, že byl jeden z prvních cvičitelů potápění v Jihočeském kraji a v jeho klubu používali právě tuto Medinu. Zeptal jsem se ho také na jeho potápěčskou automatiku se samolepkou VOIT. Vlasta od šedesátých let používal neoprenový oblek od firmy VOIT, proto jsem předpokládal, že se jedná o automatiku od téže firmy. Požádal jsem ho, aby mi ji ukázal. Tehdy jsem viděl automatiku rozebranou a bez pryžových částí. Hned jsem zjistil, že se nejedná o výrobek firmy VOIT, ale o automatiku dělanou podomácku. Když jsem se ho zeptal, od koho ji sehnal, řekl, že ji v roce 1969 koupil od německého potápěče, se kterým se setkal v bývalé Jugoslávii. Už si ale nevzpomněl, jestli se jednalo o východního nebo západního Němce. Na horní víko si Vlasta nalepil samolepku firmy VOIT i s uvedením roku, ve kterém ji koupil.

Automatiku jsem v létě 2014 získal z pozůstalosti. Sehnal jsem pryžové části včetně hadic a dal jsem ji dohromady. Samolepku na víku jako památku na posledního uživatele automatiky jsem ponechal. Konstrukčně se jedná o jeden z prvních typů jednostupňové automatiky s využitím Venturiho trysky. Regulovaný vzduch proudí z otvoru umístěného na boku regulačního ventilu oproti nádechové trubice a vytváří Venturiho efekt. Podobně byly konstruovány také první automatiky AV2 československé produkce, které neměly klasickou Venturiho trysku, ale pouze otvor nasměrovaný do nádechové trubice. Automatika má na dolní páce regulární šroub pro nastavení polohy pák a tím i regulaci dávkování vzduchu. Jako problematické se však jeví volné nasunutí koncovky s výdechovým ventilem do výdechové trubice bez jakéhokoliv zajištění. Je však pěkně propracovaná, obě víka jsou vysoustružená a na vnějších stranách pochromovaná.

Hned po jejím opětovném sestavěním jsem začal pátrat po konstruktéru automatiky. Podle vlastního uvážení jsem předpokládal, že ji Vlasta koupil od někoho z bývalé NDR. A tak jsem začal pátrat po jejím výrobci. Předpokládal jsem, že automatika mohla být vyrobena kolem roku 1962. Obrátil jsem se na kamarády ze Společnosti pro historii potápění Německa Franze Rothbrusta a Lothara Seveke s prosbou o vyhledání případného výrobce automatiky. Vyzvali své kolegy o pomoc při hledání, ale s negativním výsledkem. Výrobce tak i nadále zůstal neznámý.V roce 2015 jsem se znova pustil do hledání. Automatiku jsem nafotografoval a znova jsem požádal několik německých přátel o pomoc při pátrání po jejím výrobci. Napsal jsem také bývalému redaktorovi časopisu Poseidon Lutzi Strobelovi, ale ani on mi k automatice nemohl nic říct. Kontakty se mu za tu dobu vytratily a na jména si už nevzpomíná.

Už jsem chtěl to nekonečné pátrání vzdát, když mi koncem července 2015 přišel e-mail od Lothara Seveke z Drážďan. „Hallo Dusan, der Konstrukteur Deines Reglers hat sich doch noch gefunden, Claus Zimmermann!“ A současně mi přeposlal e-mail Clause Zimmermanna, ve kterém popisuje, kdy a jak automatiku vyrobil. Byla to opravdu suprová zpráva. Okamžitě jsem napsal Clausovi Zimmermannovi e-mail s prosbou o bližší informace. Na odpověď jsem musel čekat do začátku října. Claus Zimmermann v něm uvedl, že je diplomovaný inženýr pro strojírenství a pracoval ve výzkumu a vývoji velkého podniku jak konstruktér. Ve zkušební dílně zhotovoval plicní automatiky. Potápění se věnuje od roku 1959 a zanechal jej v tomto roce (2015) ve věku osmdesáti let. Asi v letech 1961 – 1962 vyrobil asi 6 až 10 kusů jednostupňových a dvoustupňových plicních automatik. Automatiky vyvíjel a vyráběl se svým přítelem Petrem Scharfem. Hnací silou bylo neustálé vylepšování automatik. Kromě toho prodejem automatik a podvodních pouzder si oba finančně přilepšovali. Jejich automatiky ve všech parametrech předstihovali i Medi 713. Taky mi napsal, že je rád z „vynoření“ automatiky, je to jako když potká starého známého. Jak se ale moje automatika dostala do Československa, mu již není známo. Takže tato část mého pátrání zůstane i nadále neznámá.

Fotografie automatiky pořídil Dušan Šuráni.

Technické parametry

Děkuji Dipl.- Ing.Clausovi Zimmermannovi za poskytnutí cenných informací o výrobě potápěčských automatik.